Stromy a keře
Kopce Rychlebských hor tvoří především lesy, podhůří pak remízky, háje a luhy. Podél polních a lučních cest jsou pravidelně vysazovány stromy. V nejvýše položených lesích nad 700 m. n. m převažuje smrk a méně častá borovice. Ve střední části kopců (od 450 do 700 m. n. m) rostou lesy smíšené, převážně bukové. Mimo jiné zde najdeme habry, duby, jasany, jilmy, javory a z jehličnatých smrky, tisy, modříny, borovice, douglasky tisolisté a jedle bělokoré, která se vyskytuje ojediněle, spíš ve formě náletů. Mimochodem, douglasky nad Hošticemi dorůstají do výšky 45 m (druhý, třetí a čtvrtý obrázek). Nový jedlový les, asi 10 letý, je o kilometr níže. V nejnižších partiích převažují výhradně listnaté stromy mezi nimiž lze najít také kaštany a lípy. Lesy jsou však tak rozmanité, že i listnaté stromy prostupují na hřebeny a jehličnany naopak dolů k úpatím. V lesích není žádnou výjimkou ani ořech či třešeň, případně i jiné ovocné stromy, jejichž semena tu roznesla zvěř nebo tu byly vysázeny v minulosti u zaniklých stavení a osad. Na okrajích lesů, v remízcích, i v nížinách a v parcích jsou časté břízy, jeřabiny, vzácně i jeřáb oskeruše, dále vrby, platany, olše, akáty, topol bílý, topol osika, topol černý, topol kanadský atd. Z keřů lze vyjmenovat bez černý, mirabelku, hloh, šípek, lísku aj., především jako potrava pro ptáky a veverky. Dále pak pnoucí rostliny, např. divoký chmel, loubinec, přísavník (psí víno), břečťan apod. Podél polních cest najdete ořechy, lípy, jabloně, hrušně, třešně, mnoho druhů vrb (bílá, jíva, ušatá, křehká) a javorů (mléč, babyka, klen, jasanolistý, dlanitolistý).
Stromy a keře mají velký význam pro biodiverzitu kraje. Tvoří nejen souvislé porosty (lesy a háje), ale také biokoridory kolem lučních a polních cest. Zde se pak zdržuje velké množství hmyzu a ptáků. A navíc mnohdy slouží jako účinné větrolamy.
Občas však vídám nově vysazované aleje, například jabloní. Nutno podotknout, že tato činnost je chvályhodná, ale jedná se o monokultury, které bývají často zranitelné, pokud se na nich rozmnoží škůdci.
V nížinách pak hodně škodí divoký chmel, dusící nejen keře, ale také vzrostlejší stromy.
Každý rok je jiný. A to podle délky a tuhosti zimy, podle vláhy a teploty a to se vše projeví na květech a plodech. Jehličnaté lesy kvetou téměř současně a to vždy za několik let, ojedinělé stromy pak libovolně. Podle toho se urodí více či méně šišek a jiných plodů, jako také např. u dubu a lísky. U jiných dřevin jsou odlišnosti roků již méně patrné. Tyto rozdíly zásadně ovlivňují život savců, ptáků atd.
Lesy jsou bohaté i na lesní plody - jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, a také houby, v nížinách najdete i planý rybíz nebo angrešt. Pozor však na rulík a vraní oko čtyřlisté, které jsou tu také hojné.
Je zřejmé, že dřeviny jsou v Rychlebských horách zastoupeny ve velkém počtu a to i ty vzácnější.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Rychlebské hory jsou porostlé asi z 1/3 jehličnany, 1/3 smíšenými lesy a 1/3 listnatými lesy. V nížinách pak převažují porosty listnaté, málo zde najdeme smíšené.
V Rychlebských horách se vyskytují dřeviny s hojností druhů. Jejich zastoupení je až udivující. Některé druhy však chybí, například vysokohorské kosodřeviny, což je samozřejmé a patrno z nadmořské výšky, a nebo například jinan dvoulaločný, který vévodí každému městu na střední Moravě. Pokud jej někde najdete, napište mi to prosím.
Význam lesa je více, než těžba pro peníze. Dřevo, které se získává těžbou tvoří asi jen 10% hodnoty vytěženého porostu.
Vzácný výskyt je¨ tedy pouze u:
Jedle bělokoré - Borůvková hora v okolí vrcholu, na hřebenech roztroušeně další semenáčky všude v okolí, nad Travnou směrem k Letišti, nad Horními Hošticemi mladý porost, hojně v Račím údolí a okolí, různá stanoviště u bučin i na skalách, celý střední úsek Račího údolí, u Buku na konci údolí, mezi Račím údolím a pramenem sv. Antonína, v údolí Lánského potoka za Uhelnou, Jezevčí vrch u Skorošic, podél Vojtovického potoka mezi Hraničkami a Novou Véskou, Dlouhý hřbet a Ztracené údolí u Vápenné, Vápenné údolí u Horní Lipové, severní svah Sokolského hřbetu, nad Mariiným pramenem, Jehlan u Lázní Jeseník a u Polského pramene a v údolí Staříče. Většinou se jedná o několik jedinců, maximálně desítek stromů. Občas najdu několik náletových jedlí a marně v okolí hledám matečný strom, předpokládám tedy, že byl vykácen. Bohužel proto, že Rychlebské hory stále čekají na status NP, nebo alespoň CHKO.
Douglasky tisolisté - U kamenného mostu nad Horními Hošticemi asi 12 stromů – roztroušeně