Geologie

Rychlebské hory se dělí na více větších a menších celků. Rychlebské hory jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR. Mnoho obcí a sídel zde zaniklo vysídlením původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok ("zlatý svah"), původně německy Reichenstein, česky Rychlebské hory, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.

Poloha

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Jsou hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na severozápadě Ladecké sedlo (pl. Przełęcz Lądecka) odděluje Rychlebské hory od Bardzkých hor (pl. Góry Bardzkie).

Horopis

Nejvyšší horou Rychlebských hor je Smrk (1127 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1124 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1107 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.

Hřebeny Rychlebských hor mají poměrně mělká sedla, kromě Smrku mají prominenci (převýšení od sedla) nad 50 m jen Polská hora a Studený. Téměř polovina tisícovek má naopak prominenci pod 15 metrů a jsou tedy jen vedlejšími vrcholy.

Z tabulky jsou patrná menší i drobná členění a tak se zde často střídají horniny vyvřelé, metamorfované, usazené a jiné. Proto i nálezy hornin a minerálů jsou tak pestré. Více na podstránce "Mineralogie".