Příroda a změna času

Celá příroda, zvěř i rostliny, vstávají s rozedněním a usínají se stmíváním, tedy kromě nočních živočichů, kteří to mají obráceně. Tuto zákonitost nazýváme biorytmem. I člověk má svůj biorytmus. Po celá minulá staletí se lidé řídili přírodním (přirozeným) biorytmem. Vstávali se slepicemi a usínali rovněž tak. Ve dne pracovali a v noci spali. Jinými slovy, žili přítomným okamžikem.

Problémů se změnou času je více, než bychom čekali. Nucená změna biorytmu, a to dvakrát ročně, neprospívá nikomu. Představme si například malé děti ve školkách, ve školách, či lidi v nemocničních a sociálních zařízeních. "Babi, vstávejte, musíte jít na toaletu, pak je snídaně." "Ale mně se ještě nechce a hlad taky ještě nemám." A podobně je to všude. Nevím, jestli krávy s přechodem času dojí o hodinu dříve, nebo jestli zvířátka v útulcích a zoologických zahradách vstávají se změnou času podle hodinek. A například stromy v nočních hodinách produkují kyslík, a ani ty se změnou času nekamarádí. Můžeme tedy říci, že příroda nemá se změnou času pranic společného. A pokud má člověk žít v souladu s přírodou, nezbývá mu, než se prostě přizpůsobit. Z toho plyne, že poledne je tehdy, když je slunce nejvýše. A této skutečnosti je nejblíže SEČ (Středoevropský čas), někdy nesprávně nazývaný zimní čas.

I biorytmus organismu obyčejného člověka, a to jsme všichni, se řídí podle denní a noční doby. Potřeba jídla, spánku, vylučování a dalších. Změnám času se obecně říká "Zmatení biologických hodin".

Letní čas je tedy nepřirozený a umělý. Může způsobovat nejen nespavost, ale mnoho jiných a závažnějších poruch.