Savci

V oblasti hor a podhůří najdete snad všechny druhy savců. Migrující medvěd se tu vyskytne sice jen jednou za 50 let (potkal jsem jej v roce 1977 mezi Smrkem a Klínovým vrchem), ale ostatní savci tu žijí stále. Jelení zvěř, srnčí zvěř, daňčí zvěř, mufloni (pozorována pouze jedna samice), prase divoké, lišky, jezevci, kamzíci (pouze v okolí skal Králického Sněžníku), rys ostrovid (migruje od Sušiny po Špičák), občasným návštěvníkem je i vlk, a dále menší savci, například zajíci, veverky, divoká kočka (Klínový vrch) a mnoho drobných myšic (myšice se vyskytují převážně nad Starým Městem), myší, hrabošů, rejsků, syslů atd. Výjimkou nejsou ani vydra říční (evropská) a bobr evropský. Dále pak různé druhy kunovitých (například oblast Kohout). Všechny vyjmenované savce jsem tu během let pozoroval. A také vlka. Ten se tu objevil v zimě 2021-2022 a v zimě 2022-2023. V zimě 2023-2024 jsem jej nezaznamenal.

Savci 1 – lesy a louky: V biologii savců žijících ve volné přírodě bylo v poslední době zaznamenáno mnoho nových poznatků, které zajímají nejen vědce, ale i široký okruh přátel přírody, zemědělce, lesníky, myslivce a rovněž i mládež.

Vzácní: Vlk – pouze migrace a to jen některé zimy. Kamzík ojediněle. Rys ostrovid se v Rychlebských horách objeví jen zřídka, převážně při migraci ze Slovenska, podobně jako kočka divoká. Zaznamenal jsem jej pouze nad Medvědí boudou. 

Málo rozšíření: Jezevec, žije mnohde v okolí vřesovišť, plch, daněk, svišť, tchoř a sysel. 

Běžní: Jelen lesní je běžný od středních do nejvyšších poloh Rychlebských hor. Myšice lesní je nejrozšířenějším savcem bučin. Avšak, v Rychlebských horách se vyskytuje pouze na jižních svazích. Rejsek horský je převážně obyvatelem listnatých lesů. Běžnými pak jsou srnčí zvěř, lišky, zajícovití, kunovití, veverky, lasice hranostaj, krtci, hraboši a křečci.

Savci 2 – mokřady a vodní nádrže

Vzácní: Bobr evropský - Vidnava

Málo rozšíření: Vydra říční, norek evropský, norek americký, ondatra pižmová.

Běžní: Hryzec vodní, rejsec vodní, hraboš mokřadní.

Savci 3 – netopýři

Snad v každé jeskyni a nejen to. V každé druhé obci je v nějaké budově půda, kde hnízdí. Jsou považováni za vzácné a jejich počet se udržuje, někdy i pomalu zvyšuje.

Trochu zajímavostí o savcích:

Společné brlohy a hnízda lišky, jezevce a divoké kočky, ondatry a tchoře, malých savců a ptáků: Známé jsou velké brlohy jezevce a někdy i lišky, která v nich žije společně s jezevcem, přičemž každé z těchto zvířat obývá určitou část. Zahlédli jsme jezevce, který, i když je noční tvor, se ve dne vyhříval na skalnatém výběžku, kam směřovaly paprsky hřejícího slunce. Bohužel je ostražitý a tak se schoval. Nicméně jsem našel několik jím používaných cestiček z tohoto místa, z nichž jedna vedla k brlohu, po jiných chodil lovit nebo také oklikou k brlohu, aby zmátl pronásledovatele, a dokonce jedna nás zavedla na místo, kam si chodil pravidelně ulevit. Liška někdy dokonce obývá svou skrýš i s divokou kočkou. Podobně mohou společně bydlet i ondatra s tchořem, případně malí savci s ptáky. Tchoře jsem například objevil "U kamenného mostu".

Pozor, zvěř vás pozoruje, ale vy ji nevidíte: Lesní zvěř, převážně větší savci, používají tzv. pěšníky. Jsou to vyšlapané cestičky k vodě a za potravou. Migrují tak často z lesů na louky a pole, kde se brzy zjara zelenají ozimy. Podobně, jako ptáci, si počínají i savci, jen u toho tak výrazně nekřičí. Nezbývá tedy, než si sednout do trávy a vydržet. Jenom tak si po chvilce zdržení užijete pozorování zvěře.

Nikdy nechoďte tam, kde srnka klade své narozené mládě: Známe některá místa, kde se tak pravidelně v květnu děje a proto na tato místa nechodíme. A když náhodou v keřích vedle vás začne malý koloušek pískat, rychle odtud odejděte. Nezkoušejte mládě objevit nebo snad dokonce vyfotit, srnka by se k němu už nemusela vrátit.

Jelení zvěř, zrak a paměť, znaky větrníku: Pokud se vyskytnete 50 - 60 metrů od jelena, vidí i na tuto vzdálenost, jak mrknete nebo pohnete okem. Při jeho putováním, známými místy zaznamená sebenepatrnější odchylku od původního vzhledu, například ulomenou větev. Stejně, jako daktyloskopické znaky člověka, má jelen (a všichni přežvýkavci) na větrníku individuální nosní zrcátko, které je naprosto jedinečné.

Zvěř se mnoha věcem učí: V minulosti se popisovalo mnoho o vrozených instinktech a reflexech. U zvěře však existují kromě vrozených i podmíněné reflexy. Zvěř se tak během života naučí například rozeznávat nebezpečí a správně je vyhodnotit. Hluk lesních dělníků rozezná jako bezpečný. Sami jsme to několikrát zpozorovali v situaci, kdy se laně pásly na okraji louky, po níž jezdil traktor. Zvěři traktor nevadil, ale na náš příchod reagovala útěkem. Když se ale zastavíte, pase se dál. Musíte ji však vidět dříve, než ona vás.