Mineralogie
Nerostných surovin zde najdeme celkem dost, některé ve využitelném množství, jiné ne. Minerály také. Naleziště, která postupně aktualizujeme, jsou označena tučně s uvedenými souřadnicemi.
Mineralogické sbírky, které lze zhlédnout:
1. Žulová - Kamenické muzeum
2. Kopalnia Złota - Złotý Stok
3. Vlastivědné muzeum Jesenicka - Stálá výstava "Spirála času Země"
Meteority:
Zdejší krajina není výjimkou. Například v srpnu 2022 spadl kolem 21 hodiny, meteorit mezi potok Červenka a vrch Kohout. GPS: 50.4099628N, 17.0222947E
Používám a doporučuji literaturu Jiřího Kouřimského: 2022 Nerosty a horniny, 1976 Drahé kameny kolem nás, 2008 Atlas minerálů České a Slovenské republiky, 1985 Atlas drahých kamenů, 1966 Naše nerosty, 1982 Naše nerostné bohatství, 1999 Užitkové nerosty a horniny, 1957 Nerosty 1. díl, 1958 Nerosty 2. díl, 2003 Minerály
Naleziště:
1. Bílá Voda - uran - dřívější průzkum a minimální těžba. Horninou jsou především ruly a břidlice, nacházejí se tu i křemenné žíly a jejich zrudnění, převážně však obsahují krystaly křemene, záhnědy a ametystu. Krystaly jsou velmi malé o maximální velikosti do 3 milimetrů. Na uranových ložiscích jsou jen minimální možnosti nálezu UO2. Našel jsem je jen na štole č. 2 a to pouze v jediném místě, kde jsem na povrchu vstupní cesty, mimo haldy, naměřil 134 μSv, tedy jen o něco málo více, jako při návštěvě rentgenu. Musel jsem pak hrabat asi 50 cm pod hlínu, abych nález identifikoval. Zde už byly hodnoty vyšší, až 500 μSv Každopádně zde nedoporučuji nocovat. Všechna díla jsou však velmi dobře zasypána.
Oprava chyby: Na mapách Seznam.cz je mylně uvedené kóta i obrázek. Kóta se vztahuje k zasypanému komínu č. 1 a obrázek ke štole č. 2.
LEGENDA K MAPĚ ve fotogalerii:
1. Štola - Bílá voda, cestou po zelené turistické značce, nachází se naproti vstupní cesty do obory, asi 4 metry níže po směru potoka a to naproti obory, přes potok. Obě strany potoka jsou hustě zarostlé, štola zasypána. GPS: 50.4304758N, 16.8903881E.
2. Štola č. 2 - je zasypaná velkým množstvím hlušiny, kde však lze najít některé minerály. Pod povrchem vstupní cesty jsou radioaktivní nálezy možné. Celá plocha intenzivně zarůstá náletovými dřevinami. GPS: 50.4096944N, 16.8994753E. Mimochodem, roste zde jalovec metlatý, který na jaře krásně kvete.
3. Komín č. 1 - zasypaný. Zásyp se pomalu propadá a je opatřen cedulkami se zákazem vstupu. GPS: 50.4120875N, 16.9055694E.
4. Štola č. 4 - zasypaná a zarovnaný terén, ze kterého pouze mírně vyčnívají zbytky hromad.
5. Štola č. 4/59 - podobné, jako štola č. 4.
2. Bílá Voda – Na Vyhlídce (dříve Kukačka) - Hornina: vápenec, dolomit, slídové břidlice (svor). GPS: 50.4419714N, 16.8836394E. Lom byl sice nedávno opuštěný a nyní je přístupný veřejnosti, nicméně těžbu lze obnovit kvůli větším zásobám a velmi dobrému přístupu. Na obrázku deskový dolomit.
3. Horní Hoštice - Hornina: křemenná žíla s příměsí As, Pb, Cu – GPS: 50.4087978N, 16.9503092E. Našel jsem to úplnou náhodou, když jsem odbočil z červené turistické značky mezi Javorníkem a Borůvkovou horou, asi 200 m před Kamenným mostem, odbočka vede šikmo doprava dozadu. Po cestě do kopce, asi po 250 metrech, 40 m vpravo, a 40 m před křižovatkou lesních cest. Pozor, je tu strž.
4. Horní Hoštice - Horniny: amfibolit, mramor, dolomit (krystalické vápence). Doly na železnou rudu, těžil se zde magnetit, na povrchu je jen nepatrná, stará výsypka ze šachty. GPS: 50.4008372N, 16.9399067E. Terén je velmi náročný, ale 50 m nad nalezištěm vede lesní cesta. Dejte se za Kamenným mostem rovně kolem Hoštického potok, po 850 m odbočka vpravo od Hoštického potoka a serpentinou nahoru, poté, po 300 m se cesta stočí vpravo a vede po vrstevnici k severovýchodu, po 650 m budete oněch zmíněných 50 m nad nalezištěm. Pozor, je to nad stržemi a skalami.
5. Horní Hoštice – Malý starý lom U Kamenného mostu - Hornina: Rula. GPS: 50.4038228N, 16.9436364E. Rula, žula, svor se slídou, křemenem a část obsahuje i malé množství pyritu.
6. Javorník - Písečník - dřívější těžba štěrkopísku. Pískovny jsou povrchové lomy, které se používají pro těžbu písku. Označení pískovna však není úplně přesné, jelikož je těžba písku jen velmi okrajovou záležitostí. Mnohem více se zde těžil štěrkopísek. Pískovny vznikají postupným odstraněním povrchové půdní vrstvy a odtěžením nadložních hornin. Zde to byl jíl, který je v celém okolí i pod ornicí. Těžba písku v některých případech dosahuje úrovně podzemních vod a vede ke vzniku vodních ploch. Z hlediska procentuálního zastoupení složek štěrku a písku se směs písek-štěrk rozlišuje na štěrk, písčitý štěrk, písek se štěrkem a písek. GPS: Jezero po těžbě 50.4015639N, 17.0096672E; Povrchová těžba kopce 50.4069114N, 17.0147100E a 50.4061319N, 17.0136800E.
7. Horní Fořt - Důl Boží požehnání u Javorníka (katastr Horní Fořt) naleznete po silnici z Javorníku do Račího údolí (za prvním obydleným domem vpravo pod kopcem (na mapě dvě oranžová kolečka). Probíhala zde těžba arsenových rud. Zrudnění v křemenných žilách - arsen, olovo, zinek, zlato a stříbro (pyrit, arsenopyrit apod.). GPS štoly: 50.3797322N, 17.0067456E, GPS větracího otvoru 50.3797461N, 17.0041925E. Štola je nepřístupná a horní větrací otvor je zalitý betonovou zátkou kvůli bezpečnosti.
8. Zálesí - dřívější těžba uranu - připravujeme
9. Horní Hoštice - dřívější těžba uranu - připravujeme
10. Nýznerov - dřívější těžba rud - připravujeme
11. Vápenná a Žulová - vápenec, žula, mramor. Snad nejznámější je lom Vycpálek, GPS: 50.2894497N, 17.1218292E. Zde, nad lomem lze mimochodem najít i pyrop. Krystaly jsou však již převážně zvětralé. Severně od něj pak lom Hutung, GPS: 50.2924658N, 17.1180956E a například na severovýchod několik dalších, pro turisty atraktivní lom Rampa, GPS: 50.2975239N, 17.1340386E a nepojmenovaný lom, GPS: 50.2997994N, 17.1360558E. V okolí je více dalších lomů, některé jsou opuštěné, v jiných se stále těží.
12. Vidnava - kaolín. V okolí je několik opuštěných, někdy i zatopených lomů. GPS zatopeného lomu Kaolínka 50.3601472N, 17.1901228E, GPS opuštěného nepojmenovaného lomu 50.3616392N, 17.1879986E.
V roce 2020 firma Basic Capital ze Zlína projevila zájem o obnovu těžby kaolinu v této oblasti. Pokud by k ní došlo, chtěla by využívat železniční trať z Velké Kraše k nákladní dopravě. Vybudovala by pak také vlečku do bývalé šamotárny ve Vidnavě, kde by vytěženou surovinu upravovala. Jednání stále probíhají.
13. Bernartice a Uhelná - žáruvzdorné jíly
14. Velká Kraš - křemen (Opuštěné povrchové lomy a podzemní důlní díla, nyní ložiska opuštěna a zatopena. Na mapě naleznete vodní plochy Dolní křemen a Horní křemen.).
15. Lipová - vápenec - připravujeme
16. Uhelná - Lignit se zde těžil současně se žáruvzdornými jíly od roku 1859 do roku 1957. Vrchní vrstvy jílu a písku se střídají. GPS: 50.3627597N, 17.0354594E, další nádrže 50.3648539N, 17.0353092E a 50.3666058N, 17.0364894E.
17. Velké Vrbno mezi Starým Městem pod Králickým sněžníkem a Smrkem (nejvyšší horou Rychlebských hor) - grafitový lom (součástí byla i těžba dolomitu a mramoru). Momentálně je těžba ukončena a lom znepřístupněný. Na příjezdové cesty do spodní části lomu jsou vysypávány odtěžené skrývky. Vstup na vlastní nebezpečí. GPS: Grafit 50.1970022N, 16.9863925E, dolomit 50.1956561N, 16.9858558E.
Naleziště Fe, Cu, Si apod. kolem Javorníku budou postupně doplněna. Je jich mnoho, některá pocházejí již ze 16. století.
Lze tu najít leccos, například chryzoberyl a jiné minerály. Lze se i domluvit v některých lomech, kde získáte informace o patrech, ve kterých se nachází kupříkladu měděná ruda CuFeS2 (chalkopyrit) atd. Zřejmě je pak vhodné pořídit si atlas minerálů, popřípadě skripta z univerzitních knihoven s popisem naleziště.
A po dešti lze i na lesních a polních cestách nalézat krystalky křemene a jiných nerostů. Více na východních a jižních svazích Rychlebských hor.
Mimochodem, na haldách u Zálesí, kde se těžil uraninit, jsem v křemenné žíle našel tři čočky s malými destičkami zlata, dále malé krystaly achátu, chryzoberyl, ametyst, zinek atd. Jsou to doprovodné nerosty uranových žil. Naleziště a štoly na Zálesí (obrázky a mapu) doplním někdy kolem května, kdy se haldy a štoly nejlépe fotografují. V létě jsou porostlé mechy, kapradinami a křovím a v zimě nepřístupné kvůli terénu.